Pan XY odpočívá sportem, pan QW zase v klidu luští křížovky. Oba dva se baví, ale každý jinak. Někdo si jen tak lenoší, druhý to nedokáže a je nadmíru aktivní. Nelze všeobecně usoudit, která z těchto zábav je lepší. Pro každého jiná.
Samozřejmě, že každý zastává to své. Pan XY tvrdí, že by se v nečinnosti, nebo při duševním odpočinku zbláznil. Totéž bude tvrdit pan QW o činnosti pana XY a je zde lhostejno, který sport to vlastně tento pán provozuje a jak. Protože je podstatný rozdíl mezi tím, zda dělá aktivně kopanou, nebo jen pořvává na tribuně. Jsou samozřejmě i zábavy, které jsou něco mezi oběma způsoby. Například šachy. Je to sport, ale při něm se člověk fyzicky nezhroutí. Je potřeba se soustředit, ale není třeba si kvůli této hře v posilovně strhnout jakýkoli sval.
Z hlediska zdraví je sportovní oddych neboli zábava, asi nejbezpečnější přes počítač. Prostě hrát hry. A opět dle své chuti a svých preferencí.
Kupříkladu, pokud se někdo baví rychlou jízdou, tak si to může vychutnat na simulátoru. Zde nehrozí nebezpečí ani jemu, a hlavně nikomu dalšímu. Takže si to může hnát jakoukoli rychlostí s vědomím, že se nic nemůže stát. Horší ovšem je, když ten pocit zůstane i na běžné silnici v běžném provozu. To už pak silně zavání průšvihem s možnými fatálními následky.
Z tohoto hlediska je taktéž bezpečné bavit se hraním her společenských, deskových či jiných. Při hraní domina je nebezpečí pouze v protihráči, a to v protihráči vzteklém, ba přímo zuřivém. Totéž platí při hře v karty, kostky či obyčejného člověče nezlob se. Je lépe dopředu vědět s kým hrajeme, protože zuřivec se může vyskytnout všude. A když se podíváme z úplně druhé strany, je třeba box ještě vůbec sportem? A je to vůbec zábava? Nu, podle návštěvnosti zápasů ano. Tento sport a další podivné mají povznášet lidského ducha? Ale to by přece zábava měla ne?