Bakterie jsou přítomné okolo nás všude. Jsou to mikroorganismy, se kterými jsme se naučili žít a které k životu nutně potřebujeme. Platí to i v opačném směru, tomuto vztahu se pak říká symbióza. Asi nejběžnější příklad je náš střevní mikrobiom. Tyto střevní bakterie jsou závislé na našem příjmu potravy a my naopak na jejich zpracování některých látek. Navíc umí bránit náš zažívací trakt před nebezpečnými bakteriemi, takže vykonávají i určitou imunitní funkci. Velmi podobný mikrobiom máme ale i na kůži nebo v dutině ústní. Vedle těchto hodných bakterií, ale existuje celá spousta bakterií, které nás umí velice dobře potrápit.
Na tyto bakterie jsme v posledním století vyvinuli velkou spoustu léčiv, ty souhrnně nazýváme jako antibiotika. Problémem ale zůstává to, že bakterie jsou chytré a umí se učit, takže po pár nevhodně indikovaných nebo nesprávně užívaných antibioticích, dokážou vynalézt takové kličky, že na ně již žádné antibiotika nepůsobí. Tento jev pozorujeme, pokud lékař špatně zvolí antibiotika, takže tyto nejsou schopné správně bakterie pozabíjet. Velmi často je to ale důsledek nevhodného užívání pacientem.
Na dávku antibiotik se nesmí zapomenout, léky se nesmí brát bez lékařského předpisu a neměly by být kombinovány s některými jinými léky nebo všeobecně látkami. V poslední době se objevuje otázka, co kratom a antibiotika? To, že by se navzájem tyto látky ovlivňovaly, nebylo prokázáno. Ale víme o nich, že jsou obě zpracovávány játry, takže pokud se stane, že játra jsou více zatížena, může dojít k omezení jejich funkce. Jedna z těchto látek může být zpracována pomaleji, anebo naopak rychleji. Antibiotika tak mohou svoji účinnost při rychlejším zpracování ztratit, takže se začnou selektovat rezistentní bakterie. Nebo se zpracování léků zpomalí a může tak dojít k předávkování.
